Čtyři vzpomenutí na doby minulé

To je tak, kdy? můj blog stagnuje a já nic nepí?u, tak to tak vypadá, ?e ten tvůrčí elán musí vzbudit někdo jinej. A tak se taky stalo a v tomto případě je to bouchy, který mi předal řetězovku, kde čtyřikrát vzpomínáte na dobré i ?patné věci, na to co se vám v?típilo nesmazatelně do paměti nebo prostě jen na cokoliv…Tak to asi pojmu i já, a napí?u o čtyřech vzpomínkách, které nepova?uju za nejdůle?itěj?í, ale které mně právě vpadly do hlavy. Tak?e pokud si budete říkat, ?e jsem nic nepro?il, tak si mo?ná pročtěte celej blog, to bude lep?í. Ale pojďme na to.

První vzpomínka, o které budu mluvit je dva roky stará. Touhle dobou jsem le?el v nemocnici a koukal z okna, jak si v?ichni je?tě u?ívají doznívající léto. Le?el jsem tam týden, to proto, ?e jsem o zápase dostal kolenem mezi nohy. Je?tě dnes si vzpomínám na ty malé porce jídla, na tu nepohodlnost, na to buzení ka?dé ráno v 5, abych si změřil teplotu a na tu jednu větu pana doktora..Mů?ete být rád, ?e máte varlátka v pořádku. Tro?ku vtipné, ale v?e vysvětlující…

Druhou vzpomínku přenesu do diskotékového prostředí. Tam jsem se toti? seznámil s Ka?ulou, mojí velkou láskou. Byla to úplná náhoda. Seděl jsem s klukama v hospodě, dlouho po půlnoci jsem při?el do tehdej?ího Falca, a jen tak koukám na sál, kdo tam…Najednou ke mně přijde nějakej kluk, kterýho jsem vůbec neznal, a ptá se mě jestli se mi líbí holčina, na kterou prej koukám…no koukal jsem tak nějak celkově, ale na ní jsem koukal o něco víc, pravda. Tak takhle pro ostatní nezajímavě jsem se seznámili, jo ?ádný balení to ode mě nebylo, ale to vůbec myslim nevadí, proto?e náhody jsou v ?ivotě rozhodující v mnoha případech.

Třetí vzpomínka je hokejová. Ale má co do činění i se mým chrupem. Bylo mi myslím 14 let, kdy? jsme s klukama na rybníčku hráli hokej. Byla u? tma, chtěli jsme končit, ale najednou jsem spadnul tak ne??astně, ?e jsem si vyrazil dva přední zuby. V první chvíli jsem byl v pohodě, nic nebolelo ani, ale pocit to teda byl fakt hroznej…Rychle jsem sundal brusle, nasadil na hokejku a mazal domů. Pamatuju si, ?e jsem se cestou rozbrečel. Ne z bolesti, ale z toho důvodu, ?e u? nikdy nebudu mít svoje zuby. Dneska u? to nevidim zas tak hrozně, svoje zuby nemá kdekdo, ale problémů sem si u?il a? a?. A to, ?e u? nemů?u na přední kousat nikdy nic tvrdýho, to u? nijak neře?im, stanou se mnohem hor?í věci.

Počtvrté si vzpomínám na leto?ní dovolenou v Chorvatsku. Bylo tam toti? nádherně. Aby ne, kdy? jsem tam byl se svojí holčinou, pořádně jsme si to u?ili a jel bych hned zase. Ono přeci jen, kdy? u? člověk trochu odroste, tak ho dovča s rodiči u? jaksi trochu nudí a tohle byla docela příjemná změna. Tak?e snad zase pří?tí rok.

Teď u? jen přemý?lím, komu tu řetězovku předat. No, tak zkusíme tyto čtyři – Dupy, Pa?as, Halogenka a Mags. Pokud se vám do toho nechce, nemusíte.

««« Předchozí text: Obec Sobiňov, nový web Následující text: Večerní kávička »»»

Onder | Úterý 4. 09. 2007, 21.02 | tisk | Zamy?lení, Sranda, O mně | 10 komentářů | 275x