Jak jsem dostal chu? na borůvky

Kdy? jsem byl malej, jedno z mých nej jídel byly kynuté knedlíky s borůvkami. Mohl jsem se po nich v?dycky utlouct. A kdy? mamka poslední dobou pořád stále předhazuje, ?e neví, co má vařit, tak jsem jí navrhnul a? uvaří borůvkové knedlíky. Ona řikala, ?e klidně, jen?e nám chybělo to hlavní – borůvky. A tak jsme se dneska naobědvali a vyrazili něco nasbírat.
Jako první vyvstala otázka – Kam na borůvky? Nejdříve jsme nevěděli kam jet, ale nakonec zvítězilo místo na?emu domovu nejbli??í, okolí obce Bílek. Přesněji u cesty, kudy se jde na Sokolohrady. „Borůvčího“ tam bylo stra?ně moc, ale borůvek teda nic moc, a kdy? jich bylo na nějakém místě víc, tak vět?inou nebyly moc velké.

Ale i tak za hoďku a půl jsme něco nasbírali a s únavou mohli vyrazit k domovu. Jo u? to není jako za dávných dob, kdy měl borůvky ka?dý „za humny“ a dalo se opravdu mluvit o borůvkách, proto?e ty co teď rostou jsou sotva **poloviční. **
Do fotoalba jsem přidal pár fotek, tak se mů?ete podívat.

««« Předchozí text: "Malé" výročí Následující text: Prodám digitální fotoaparát »»»

Onder | Pátek 6. 07. 2007, 15.06 | tisk | O mně | 0 komentářů | 704x