Drogy? Ne, děkuji

Ano, pokud podle nadpisu čekáte článek o trávě, pervitinu atd…va?e očekávání budou splněna. No, ale nebude to zase a? tak megalomanské.

Včera v Pardubicích, jsem se chtěl stavit je?tě v Globusu, nevim u? proč, ale asi jsem něco potřeboval, ale to je celkem jedno. Zaparkoval jsem tedy „peugeotka“ a vystoupil z auta v mých nových super černých brýlích. Sebevědomě vykračuji směrem ke vchodu, kdy? v tom proti mně jde nějaký občan „tmav?í pleti“ a jen tak mávne rukou směrem ke mně. To mě znejistí.

Kouknu za sebe, jestli není někdo za mnou a nepatřilo to jemu, ale ne, jsem osamocen. Romík znovu mávne, a přistupuje ke mně se slovy: „Dobrý den, nevadí, ?e tě na chvíli vyru?im?“ Tak řikám, ?e nevadí, co potřebuje. No, on vybaven tajemnou igelitkou, se přiblí?í je?tě blí?e ke mně se slovy: „Neměl bys o něco zájem, nepotřebuje? něco, neshání? něco?“ Tak jsem mu řekl, ?e nevim co myslí, a dělal tro?ku blbýho, no a pak to z něj vylezlo, ?e má travičku a i něco tvrd?ího. Řekl jsem mu, ?e mě to neláká a nic nesháním, sice nabízel dál, ale nenechal jsem se odbýt, a cikánek na mě nahlas a? se nezlobim, ?e zdr?oval. Řikám, ?e neva a odcházím.
Zajímavý, jak lze na obyčejném parkovi?ti se tak snadno dostat k nějakému „matro?i“. No ale já, světem u? zka?ený mladík, nemám ?ádné naivní iluze, ?e by to tak nebylo, jen jsem to poznal taky na vlastní ků?i. Rozhodně mě to docela pobavilo.

V?echny označení v textu nejsou my?lena hanlivě, ale v dobrém slova smyslu, proto doufám, ?e mě někdo nenazve rasistou.

««« Předchozí text: Nové dokumenty Následující text: I můj věčný optimismus odchází »»»