Jsme opravdu národ blbců?

Od minulého týdne, kdy se přes na?e území přehnal orkán Kyrill, je vyhlá?en v některých krajích, kde byly po?kozeny nejvíce stromy, krizový stav. A s tím je spojen i zákaz vstupu do lesů. U nás na Vysočině tento stav platí taky.
A tak jen kdy? napadne pár desítek centimetrů sněhu, tak se v?ichni bě?kaři najednou „probudí“ a vyrazí do přírody. To ?e vítr stále moc neustal a to ?e poničené stromy v lese mohou kdykoliv spadnout asi nikoho z Čechů nezajímá. A kdy? je vítr, kam se před ním ukryjeme? No samozřejmě, ?e do lesa, kam jinam. Problém jen ten, ?e si vět?ina Čechů řekne, kdo by mi mohl něco udělat, přece někdo nebude stát na kraji lesa, a nebude hlídat jestli tam někdo jde nebo nejde.

Proč? Proč vět?ina lidí musí přemý?let nad tím, jak obejít zákon, nařízení, vyhlá?ku? Proč si na danou věc, kterou nikdy bě?ně neděláme, vzpomeneme a? kdy? to někdo zaká?e? Já tohle nepochopim.

A nejvíc mě snad dostala věta, mo?ná ze včerej?ího Deníku, kdy jedna ?ena se netajila se svým názorem. A na dotaz, jestli se nebojí pokuty, kdy? vstupuje do lesa, odpověděla něco ve smyslu: Myslím si, ?e pokuta mi nehrozí, ?e to moc nikdo nehlídá, a kdyby nějaký strom padal, tak bych si ho v?imla a utekla bych od něj.

Říkám si, ?e je ?koda se k tomuhle u? vyjadřovat.

««« Předchozí text: Makro re?im u K750i Následující text: Zajímavá seminárka k dispozici »»»

Onder | Úterý 30. 01. 2007, 12.30 | tisk | Zamy?lení | 0 komentářů | 200x